Ahoj, s blogem se stěhuji na své soukromé stránky, tudíž dále budu pro vás na blog.lafi.cz. Zachovejte mi přízeň, díky :)

Revoluce bez legrace, nebo taky přechod na Linux

18. května 2009 v 15:29 | Lafi |  Jedničky a nuly
Co může člověka k tomu dohnat? (Tuhle větu jsem si vypůčil a trochu upravil z jedné opravdu dobré hry Planescape Torment) Ale zpátky k Linuxu. Předně mám nainstalované nově Win7 64bit RC a ty vydrží do jara příštího roku. Potom bych se rozhodoval tak jako tak nad volbou nového operačního systému. Když jsem četl předběžné odhady cen nadcházejících windows, tak to nebylo zrovna veselé čtení. Ne že bych na to neměl, ale nechce se mi za OS vyhazovat takové peníze, když se nabízí alternativa. Zvlášť pokud PC používáme především na internet a nějakou tu kancelář. Poslední dobou ani na hry není nějak moc času, i když kamarád do mě pořád hučí s wow. Zatím se statečně bráním :-D Také ve mě zahlodala zvědavost, co to ten Linux vlastně je, když to slyším od stále většího počtu lidí v mém okolí.

Tak se to jednoho večera přihodilo a do našeho nového počítače zavítal Linux, konkrétně distribuce, nebo-li moderně "distro" :-) Kubuntu 64bit verze Hardy Heron, ale to trochu předbíhám. Nejdříve bych rád připoměl několik okolností, které mě ovlivnily při výběru této distribuce. Jednak to byl bratránek, který mi jí doporučil, potom uživatelské prostředí KDE (prý je propracovanější) a taky plno stránek v češtině, což je pro mě důležité. Pořád se nedokážu dokopat se začít učit angličtinu. V následujících řádcích bych se rád rozepsal s prvními dojmy, co ve mě tahle událost zanechala.
Stahování a instalace
Hned zkraje bych chtěl říct, že mě překvapila velikost, nebo spíš malost celého Kubuntu, které se vešlo na obyčejné CD. Proti Win7 s jeho více jak 3GB je úplné peříčko. Následovalo vypálení na ono CD a potom už to šlo ráz na ráz. Můj cíl byl udělat na jednom fyzickém disku dual boot s novými Win7. Jak to dopadlo si můžete přečíst dále.
Vlastní instalace proběhla bez nějakých větších zádrhelů, jen mě překvapil požadavek na nějaký swap oddíl, což jsem z windows neznal. Máme docela velký disk, tak jsem s místem nešetřil a dal swap oddílu něco kolem 10GB. Něco mi říká, že je to trochu (asi hodně) přestřelené, no uvidíme. V počítači je 2GB operační paměti. Další otázka k zodpovězení byla přede mnou v podobě volby souborového systému. Nakonec to odnesl ext3. Po vyplnění všech dotazů byla na řadě vlastní instalace. To bych mohl okomentovat slovy vojína: "Nic mimořádného se po dobu instalace nestalo". Celý natěšený jsem restartoval počítač a opravdu mi nějaký boot manager (nejspíš grub) nabídnul jak win7, tak hlavně Kubuntu!Hurá!!
První rozkoukávání se
Po úspěšném přihlášení to vypadalo jako nějaká jiná wokna, ale to ovládání byla docela síla. První informace ze systému byla něco v tom smyslu, že používám nesvobodný hardware, za což může údajně grafická karta. S tím nic nenadělám, zvlášť když je integrovaná na základní desce. Tím pádem asi bylo rozlišení na našem širokoúhlém LCD takové rozplácnuté, což se potvrdilo. Taky žádný dvojklik, úplně jiné programy, na pravém tlačítku myši nefungovalo kontextové menu.
Další hláška byla na téma aktualizace. Po jejím odklepnutí to na mě vyrukuvalo s upozorněním, že existuje nová verze Kubuntu. To mě trochu rozhodilo, před pár hodinama jsem si stahoval Kubuntu v domění že je aktuální. No nic potvrdil jsem přechod na novou verzi. Začalo to stahovat a stahovat. Máme doma "jen" 2Mb a i s instalacemi to trvalo kolem hodiny. Byl už večer, vlastně noc, PC máme v pokoji kde spíme a Jana samozřejmě chtěla už chrnět. Takže na dobrou noc trochu adrenalinu. Po nainstalování aktualizací jsem šel taky spát s tím, že se uvidí co to udělá.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama