Ahoj, s blogem se stěhuji na své soukromé stránky, tudíž dále budu pro vás na blog.lafi.cz. Zachovejte mi přízeň, díky :)

Janotův balíček

21. září 2009 v 9:47 | Lafi |  Ze života
V dnešních dnech se stále mluví o tzv. "Janotovu balíčku" úsporných opatření, což je soubor zákonů, které se mění, nebo upravují, což by mělo vést ke snížení deficitu státního rozpočtu. V něm jde jak o příjmovou, tak i výdajovou stránku státního rozpočtu. O mém názoru na konkrétní změny a jejích dopadech nechci dnes psát, zajímá mě tento, ale i další zákonné úpravy "balíčkovou metodou" z jiné strany.


Aktuálně mám rozečtenou knihu "Cesta do otroctví" od Friedricha Augusta von Hayeka. Rozeberu několik postřehů, kterých jsem si při čtení všiml. Nedělám si nárok na bezchybnou interpretaci a úplné pochopení, dál bude to můj subjektivní názor. V knize se můžeme dočíst mimo jiné o formulování zákonů. Jde o to, že zákony by měly být co nejobecnější a s minimem vyjímek. Takové zákony by neměly mít předvídatelný jasně stanovený dopad na konkrétní občany. Tím se dává maximální možná svoboda jednotlivcům v jednání a také občané mohou jasně předvídat chování státu v běžných situacích. Autor to nazývá "vláda práva". V demokracii a jejím většinovým schvalováním je třeba vézt diskusi nad zákony, na kterých je možná shoda většiny. To jsou ty obecné zákony. Takové chování dává do kontrastu s pokusy o plánování nejen ekonomiky, jak to je oblíbené u socialistů. Celá věc je alespoň z mého pohledu značně složitější, pokusím se to trochu zjednodušit. Plánované hospodářství a jeho reálné nasazení v praxi a především výsledek máme stále v živé paměti. Jde o to, že při pokusu o plánování se lidé mohou shodnout na potřebě plánovat. Neshodnou se však na konkrétních cílech plánování, protože co člověk, to jiný názor. To může v omezené míře fungovat u malých, úzce specializovaných skupin lidí, avšak čím větší skupina lidí se vezme, tím je obtížnější poznat všechny názory a přání všech lidí, což je nezbytné k bezchybnému plánování. Při dostatečně velké skupině lidí není v síle jednoho člověka pojmout názory a přání všech lidí a proto vznikají různé komise a výbory, které se specializují na věci ze své oblasti působení. Na principu, co vyhovuje jednomu, nemusí vyhovovat druhému se často stává, že jednotlivé plánovací orgány plánují proti sobě. Díky tomu vznikají další složky na centrální plánování, které musejí vytvářet další kompromisy. V důsledku může vzniklout zákon, který vyhovuje velmi malé skupině lidí, na úkor většiny. Když to vztáhneme na stát, tak při určité míře centrálního plánování vzniká tkak na zřízení právě těchto expertních skupin, na které je delegována moc od vlády a poslanců. Je to vesměs odůvodňováno velkou složitostí problémů, kterým mohou rozumět jen odborníci. A právě na základě doporučení tzv. "odborníků" potom poslanci hlasují bez toho aby věděli o čem vlastně rozhodují.

Takové zákony se už nemohou schvalovat po jednom, protože by se tím rozbila pracně naplánovaná složitá koncepce a struktura. Bývá nutné je schválit, nebo shodit ze stolu celé najednou a to jsou ty dnes tolik oblíbené balíčky zákonů. Je to pokus o čím dál větší plánování života lidí na úkor jejich svobody. Když to vezmeme do důsledku, mohlo by to skončit znovu tzv. "kolektivismem" a totalitní vládou, třeba nějakou formou nacismu nebo komunismu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama