Ahoj, s blogem se stěhuji na své soukromé stránky, tudíž dále budu pro vás na blog.lafi.cz. Zachovejte mi přízeň, díky :)

Kokořínské toulání

3. května 2010 v 19:17 | Lafi |  Toulky
Začátkem dubna jsme se podívali s mojí drahou polovičkou a Arnoštem do Kokořínska. Máme to tak říkajíc za rohem a tak jediné dilema bylo jakými končinami se budou ubírat naše kroky. Nechtěl jsem se zbytečně pouštět do neprobádaných končin a proto zvolil "klasiku".


Start i cíl byl strategicky u hospůdky Na Ráji, kde byl také zaparkován náš motorový oř. Odtud byl náš nejbližší cíl Konrádov, což obnáší slapání po silnici, ale dalo se to překousnout. Konečně jsme se vnořili do lesa po zelené turistické značce Údolím bílých skal, kde má sídlo jakási trampská osada. To nějak nechápu, postavit si osadu, kterou přímo prochází turistická stezka. Asi se rádi ukazují :-)

kokorin_02

Po zdolání rozcestníku se žlutou na Ovčáckém vrchu jsme pokračovali po ní zpátky na Ráj. Bylo to z kopečka a cestou jsem udělal pár snímků. Focení obecně ten den nebylo moc přáno. Obloha byla zatažená takovou tou bílou polevou a na ní občas nějaký ten tmavomodrý mrak. Tudíž krajina byla utopená pomalu v šeru a obloba hodně jasná. Dost těžko se exponovalo, buď byla přepálená obloha, nebo se krajina utápěla ve tmě. Přechodový filtr nevlastním a tak jsem se při "vyvolávání" fotek pěkně zapotil. Ostatně výsledek mého snažení můžete sami posoudit.

kokorin_03

Cestou zátky se nám podařilo uvidět i nějaké to zvíře. Stihnul jsem vyfotit akorát koně, který docela poslušně zapózoval. Po krátké poradě před hospůdkou bylo rozhodnuto odložit návštěvu restauračního zařízení a prodloužit si pobyt na čerstvém vzduchu výšlapem na  Romanov. Šlo se nejdříve po bývalé sjezdovce Na Víně a skrz serpentýny k myslivně Na Rovinách.

kokorin_05

Tady jsem dostal bláznivý nápad se vrátit jinou cestou a aby bylo taky nějaké vzrůšo projít Bludištěm. Jana nevěděla do čeho jde a tak lehkovážně souhlasila :-) Ze začátku šlo všechno hladce, jen si princezna začala stěžovat že jí začínají bolet nohy. Říkal jsem si, je to k autu kousek, ještě navíc převážně z kopce, jdeme pořád po turistický, už jsem tady byl, nemůže se tudíž nic stát. Je pravda, že tuhle trasu jsem absolvoval jen jednou a to ještě v protisměru a je to už docela dlouho. Nebudu vás dál napínat. V jedné části bludiště jsme blbě odbočili a tím pádem bylo třeba přelézt přes kořeny trčící do prostoru od napůl vyvráceného stromu jakýsi terénní zlom o výšce cca 2 metry. To bylo přes mrmlání úspěšně překonáno a dokonce se po chvíli objevila značka. Když jsem prozkoumal odkud a kam vede a s výsledkem, že pár metrů napravo vede docela luxusní cesta, se svěřil Janě, měl jsem obavu o její zdraví, jak byla vytočená. Asi nebyl dobrý nápad se pri oznamování usmívat na odlehčení atmosféry. Ale jak se říká, všechno zlý je pro něco dobrý a tak zbytek sesty si ani nevzpoměla na své bolavé nohy, jen se trochu mračila. Někdy je adrenalín príma věc :-) To jí naštěstí nevydrželo dlouho, neboť se před námi právě objevil poslední zbytek cesty a za ní známá hospůdka. Tentokrát jsme nezaváhali a vstoupili. Odnesly to špekové knedlíky, mimochodem výborné, a jelikož jsem řídil, nealko pivko. Cestou k domovu se už nic divného nestalo.

kokorin_20

kokorin_17

kokorin_22

kokorin_33

kokorin_34

kokorin_35

Pokud byste se chtěli mrkout, kudy jsme to vyšlapovali, odkaz na mapu je tady.

Více fotek najdete v Galerii.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Šárka Šárka | Web | 3. května 2010 v 20:37 | Reagovat

Krásné fotky, ty totemy jsou úžasné :) A s tvou drahou polovičkou úplně soucítím. Ono není žádná sranda, když člověka bolí nohy, je už odpoledne a on se ztratil...už jsem taky zažila :-D

2 T(h)om T(h)om | Web | 5. května 2010 v 4:54 | Reagovat

Moc pěkné fotky. Vidím, že sis oblíbil široká ohniska a budu s nimi muset taky občas něco udělat, protože to vypadá často (ne)skutečně dobře:) Ty totemy jsou bezva - člověk by je na Kokořínsku moc nečekal:) Zdravím, Tomáš.

3 Lafi Lafi | 5. května 2010 v 8:57 | Reagovat

[1]:, [2]: Díky, díky snažil jsem se :o)
[1]: S tím zkracením to nebylo zas až tak horké, hrozilo maximálně že si trochu zajdem, vážně.
[2]: Široká Tokina je mé druhé sklo, hned po pevné padesátce. Doslova mě na ní uchvátila perspektiva, jenom si člověk musí dávat sakra pozor na linie. Stačí málo a už se klátí, potvory ;-) Taky jsem zaznamenal sklony k aberaci, ale to teď neřeším. Jinak je to kus poctivého objektivu, nic se neotáčí ani nevysouvá a neviklá.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama