Ahoj, s blogem se stěhuji na své soukromé stránky, tudíž dále budu pro vás na blog.lafi.cz. Zachovejte mi přízeň, díky :)

Zaklínač

8. června 2010 v 8:46 | Lafi |  Jedničky a nuly
Na tuhle hru jsem se dlouho těšil. Po zkompletování nového PC a uspíšeném nákupu grafické karty nestálo pořízení hry už nic v cestě. Celou zaklínačskou ságu mám přečtenou a její autor patří mezi mé oblíbené. Hru jsem pořídil v rozšířené edici, tudíž se dvěmi DVD disky a s už obsaženým patchem 1.5


Po nainstalování a spuštění proběhne tradiční reklamní úvod a po něm intro, v němž Gerald bojuje se zakletou princeznou do podoby strigy. Hned tady se projevila deformace dopředu načteného člověka. Strigu si představuji úplně jinak, než byla zobrazená v úvodníku. V knize jí autor popisuje: "Její jasnost, královská dcerka, superparchant, je čtyři lokty vysoká, vypadá jako pivní soudek, tlamu má od ucha k uchu, plnou zubů jako dýky, rudé oči a zrzavou palici. Pazoury a drápy jako divoká kočka a visí jí až k zemi. Jen se divím, že jsme ještě nezačali po spřátelených dvorech rozesílat její podobizny." Striga může být také označení pro čarodějnici, či ježibabu. To co na nás uchystali tvůrci hry mi nejvíc připomíná gorilího samce staženého z kůže a neskutečnou tlamou.

Také jsem si musel zvykat na ovládání. Ze začátku mi to připomínalo nějakou střílečku ala "Far Cry" jen s mečem v rukou. Chyběly mi tam klávesy pro skrčování a skok a taky mě zarazilo, jak si hlavní postava neporadí byť jen s drobnými překážkami, třeba seskočení z několika schodů, nebo nemožnost proběhnout křovím. Dokonce je nutné se vyhýbat jednotlivým bylinám, co se dají sbírat! S tím by si poradilo malé děcko, natož zaklínač. Když už píšu o pobíhání, zarazily mě všudypřítomné ploty obklopující vesnici. Kvůli nim nejde zkrátit cesta, třeba skrz les, ale Gerald je nucený pobíhat stále po klikatících se cestách. To svobodu pohyvu hodně sráží.

Souboje jsou kapitola sama o sobě. Při nich je možné zvolit z několika soubojových stylů (připomínají mi komba z Diabla nebo Titan Questu), třeba rychlý, silný a skupinový. Máme na výběr pár úhybných manévrů, čož jsou jakési kotrmelce různými směry. Jinak je to pořád "klikačka" jen s tím rozdílem vystihnout správný okamžik při jakoby plamenném meči místo kurzoru. To si myslím je velká škoda, takovým primitivním způsobem doslova zabít soubojový systém. Mohli se například přiřadit automatické útoky a klávesama (nebo myšidlem) je měnit podle aktuální situace. Dalo by se vyhrát i třeba se zpomalenými záběry, nebo opakováním soubojů. Vím, že kritizovat je tak lehké a po bitvě je každý generál, ale tím souboje klesly na úroveň obyčejných klikacích orgií. Naštěstí hra není jen o mlácení.

Grafika ATI Radeon HD 5770 a Zaklínač.
S tehdy čerstvě vyšlou grafickou kartou byly při hraní problémy. Vytvářely se hodně nepříjemné artefakty a prakticky se nedalo hrát. To vyřešila až další verze Catalystů. Od té doby bylo vše bez problémů. Karta hru na 22" monitoru při rozlišení 1600x1050 s přehledem zvládala, žádné trhání se nekonalo, prostě paráda. Ve hře samotné jsem už roupama nevěděl jaké vylepšené nastavení si tam ještě dát.
Hra samotná mě po grafické stránce zas tak moc neuchvátila. Je to dobré, ale rozhodně to není žádná bomba.
Ještě mám jeden postřeh, snad všechny ženský mají červené vlasy. To mi po chvíli hraní už přišlo jako hodně praštěný, jakoby ve středověku používaly jen jednu barvu na vlasy :-)

Abych jenom nekritizoval, v samotné gamesce se mi líbí takové to mimoherní rozptýlení jako hra v kostky, nebo pěstní souboje. Dá se na nich i něco málo vydělat peněz. Taky se dají sbírat byliny, což zaklínač potřebuje na různé lektvary. Dost prudí, že nejde dát postavě příkaz ke sběru aby automaticky sebrala všechno nebo jen jeden druh předmětů v okolí.

Co se týká vlastního příběhu, je to klasické RPG. Ze začátku rozcvička ve vesnicích, kde se poflakujete a sem tam narazíte na nějaký úkol. Potom se dostanete do města a najednou nevíte, kam dřív skočit. Dějově je to na můj vkus příliž jednoduché a většina postav je jednoúčelová. Příběh je hodně rozvláčný a dlouhý (což nemusí být pro někoho na škodu). Když se pokusím srovnat nestovnatelné a sice Zaklínače s prvním dílem Mass Effect (ME) tak druhý jmenovaný mě na několik večerů doslova připoutal k počítači. To Zaklínač nedokázal, i když je potřeba napsat, že ME byl na mě až moc akční. Asi jsem zmlsaný takovými kousky jako sága o Baldurově bráně nebo Planescape Torment.
Naopak se mi na Zaklínači dost líbí, nevím jak to napsat přesně, takové uvěřitelné zobrazení dob dávno minulých, takovou tu drsnost a syrovost každodenního života. Ta atmosféra tam prostě je. Řekl bych že je to méně fantasy a o to více realita, byť zasazená do neskutečného světa. Ale kdo ví...

Při čtení těchto řádek si nejspíš říkáte, že hra se mi vůbec nelíbila. Neřekl bych, jen mám sklony hledat to co se mi nelíbí. Jak už jsem psal zkraje, Zaklínače ať už knihy nebo film mám mezi svými oblíbenými a proto mé očekávání bylo hodně velké. Když se na cokoli moc těšíte, mnohdy to do puntíku nesplní vaše očekávání. A to se mi stalo i s touto hrou. Když to srovnám s odstupem několika měsíců, tak Zaklínač jako hra není vůbec špatná, sice má některé řekněme vlastnosti co se mi nelíbí (ale to neznamená že někomu jinému nemohou vyhovovat), ale jako celek si myslím že se povedla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama