Ahoj, s blogem se stěhuji na své soukromé stránky, tudíž dále budu pro vás na blog.lafi.cz. Zachovejte mi přízeň, díky :)

Kolobrnda

3. června 2011 v 8:59 | Lafi
Od koupě jsem na ní najezdil už hezkých pár kilometrů, hrubým odhadem něco přes první stovku. Původním záměrem bylo časově si zkrátit cestu z práce na autobus. Proto volba padla na model Worker California XXL. Je malá, lehká a skládací.Sehnal jsem jí přes Aukro, i s poštovným za něco málo přes devět set korun. Volba neznamenala velké přemýšlení, za takovou cenu jsem nečekal nějaký super model. Stačilo mi dopravit se asi kilometr z kopce na zastávku autobusu.


Koloběžka samotná je celkem lehká, aby taky ne když je z hliníku. Je skládací, původně s popruhem přes rameno a tak se dá jednoduše vzít třeba do autobusu. Nosnost má do 80 kilo. Také má větší pevná gumová kola o průměru 20cm, které nejsou nafukovací, tudíž s ní nemůžete píchnout. Na druhou stranu to znamená drncání po nerovném povrchu. Kolobka má jedinou brzdu a to kovový blatník, který jednak špatně brzdí a druhak má relativně slabou vratnou pružinu, díky němuž na hrubém asfaltu ukrutně chrastí. Ale zase nepotřebujete zvonek.

Krátce po koupi kolobky sehnala přítelkyně práci, tudíž opět jezdíme autem (je to levnější). Tím pádem odpadlo její hlavní využití. Nicméně by byla škoda jejího zahálení pod vrstvou prachu. Našel jsem pro ní uplatnění jako ideální přibližovadlo při venčení pesana. Ten jsouc malého vzrůstu na kole nestíhá, ale když s ním běhám utahá pro změnu zase on mě. U kolobky je to tak vpůli cesty a snad to vyhovuje nám oběma. Navíc jako bonus u takového přibližovadla dostanete neotlačený nejen! zadek :-D

Zpátky ke kolobrndě. Po první větší vyjížďce, což bylo kolem deseti kilometrů, jsem poztrácel většinu umělohmotných dílů, především jakési záslepky u stupátka. Na ně kolobka naštěstí nejezdí, tak jsem to neřešil. Kamarád vlastnící ten samý model mi poradil, ať dotáhnu hlavové složení u řidítek. Jaké bylo mé překvapení, soudruzi kapitalisti v Číně na trubku se závitem klidně dali objímku se stahovákem, což byl krk řízení. Po rozebrání bylo potřeba závit znovu obnovit, abych mohl v klidu promazat skoro suchá ložiska. To se za současného klení podařilo.

Při jedné projížďce jsem přetočil řidítka, ale zapoměl na karabinu s popruhem. Ta se kousla do hliníkového rámu. První okamžik se nesl ve strachu o měkký hliníkový rám koloběžky. Ten brzo vystřídal údiv, když se k zemi odporoučela rozlomená karabina. Do té doby jsem měl za to, že karabiny jsou kovové, no nic. Nahoře u řidítek byl druhý konec popruhu přihycený také karabinou, zavěšenou v plastové objímce. Rozhodl jsem se ji i s popruhem sundat. Objímka byla k trubce připevněja titěrným vrutem! Po odšroubování bylo na řadě stažení objímky na konec trubky řízení. Asi tušíte správně, při té akci mi zůstala rozlomená v ruce. No nic, minimalizmus je taky hezký.

Časem přišel na řadu "tuning". To když jsem potřeboval s sebou vozit takové ty dnešní nezbytnosti, jako peněženku, mobil, klíče a foťák. Nechtělo se mi zvlášť kupovat na koloběžku brašnu za podobný peníz jako stála celá kolobka, a tak přišlo na řadu domácí kutění. K tomu výborně posloužila ledvinka z batohu a pár stahovacích pásků. Na řadu přišlo upevnění košíku na lahev s vodou. Ani ne tak pro mě, ale pro Arnošta. Ten hlavně v pařákách co teď jsou má za chvíli pořádnou žízeň. Nechtělo se mi vrtat do hliníkové trubky a tak přišla na řadu stříbrná instalatérská páska. Sice to nevypadá bůhví jak trendy, ale překvapivě pevně drží košík na místě, což je hlavní.

Možná se to z předchozích řádek nezdá, ale koloběžka mi slouží dodnes. Sice je potřeba občas dotáhnout hlavové složení (pozor na přetažení, jinak neotočíte řidítky) ale jinak se drží. Tedy když pominu viklající se pant zajištění proti samovolnému složení. Pokud vydrží tuhle sezónu, nebudu litovat investice. Většinou se venčíme na Polabské cyklostezce, kde je zatím docela kvalitní asfalt. Při běžném městském provozu by trpěla mnohem víc a nějaké skoky z obrubníku bych si s ní určitě rozmyslel. Už teď se po očku dívám po něčem kvalitnějším. Na závěr několik fotek.




 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 M.S. High M.S. High | Web | 3. června 2011 v 11:38 | Reagovat

moc pěkný blog :)

2 May Belle May Belle | Web | 3. června 2011 v 12:42 | Reagovat

kolobky už mám plný zuby, jela jsem s ní od brna až do bystrce a navíc ještě jsem to musela tahat v mhd, takže to tom radši nechci slyšet, jinak máš hezkou kolobku :))

3 T(h)om T(h)om | Web | 3. června 2011 v 16:04 | Reagovat

No, upřímně řečeno, tohle mě neláká. Nejen pro ty technické potíže a čínské "vychytávky". Připadne mi, že jde spíš o trend, který se neuchytil. Pamatuji se, jak před 10-15 lety na tom jezdil každý, ale dnes už skoro nikdo. To přece o něčem vypovídá. S tou praktičností bych to taky neviděl úplně růžově. Přece jen jsou ta kolečka malá, brzda - jak píšeš - nevalná, člověk to musí s sebou tahat... Zkrátka zatím mě nic nepřesvědčilo, že bych měl svoje kolo vyměnit za koloběžku. Po městě chodím pěšky a na výlety se s kolem dostanu i do přírody, kde by kolobrnda skončila u prvního šutru.
Ber to ale prosím jen jako můj názor, názor starého skeptika :-) Samozřejmě záleží na tom, co vyhovuje tobe. Každý má jiné potřeby a od toho je tu trh. I ten s koloběžkami. Přeji spoustu šťastně nalítaných kilometrů s pejsanem i bez něj;)

4 Libor Libor | Web | 3. června 2011 v 19:11 | Reagovat

Hotový kutil Tim :-)
Ale kolobrnda je fešanda, o tom žádná.

5 Lafi Lafi | 3. června 2011 v 20:15 | Reagovat

Na ty vaše hory to asi nebude, zato u nás v nížině, kde pořádný kopec abys pohledal, to celkem ujde. Poslední dobou se kolem města rychle budují cyklostezky, i když jsou tam spíš lidi na bruslích. Aby mohli jezdit,je tam asfalt rovný pomalu jak kulečníkové plátno. Do "divočiny" bych jí opravdu netahal, to by bylo opravdové utrpení.

Kvalitní koloběžky se vyrábí i v Čechách, tedy spíš na Moravě. Co jsem koukal po internetu, na některých se dá jezdit i v terénu, dokonce jsou i sjezdové speciály :-D Ale to je asi jenom pro opravdové zažrance.

Když koloběžku, i tu mou aušusovou srovnám s bruslema, vychází pro mě kolobka jako vítěz. Nejsou pro nás problém schody, horší terén. Zkrátka se sleze a jde se pěšky. Do restaurace, nebo kamkoli jinam se taky dá pohodlně zajít.
Srovnávat s kolem se to moc nedá. Kolobrnda je o dost pomalejší, do terénu taky žádná sláva a moc věcí na ní nenabalíš. Na druhou stranu, kdo nikam nespěchá a nejezdí nějaké divočiny, tak je ideální :-)

6 Hanka Hanka | Web | 3. června 2011 v 21:11 | Reagovat

Na koloběžce si sama sebe vůbec nedovedu představit, přece jenom už jsem trochu v letech. ;-) Dávám přednost autu a následné chůzi, chodit v přírodě můžu klidně celý den.
Kolobrndu jsi ovšem vyfotil skvěle! :-)

7 T(h)om T(h)om | Web | 4. června 2011 v 6:34 | Reagovat

[5]: Ty horské koloběžky docela frčí. Půjčují je např. na vrcholu Pradědu (ale i na Pustevnách), odkud se pak dá sešupem sjet po asfaltce až dolů. Pak zase milé kolobrndy naloží na vozík, vyvezou nahoru a půjčují dalším zájemcům:)

8 Libor Libor | Web | 4. června 2011 v 12:31 | Reagovat

Tento článek Tě jistě bude zajímat, pakliže jsi jej už nečetl.
http://blisty.cz/art/58853.html
Omlouvám se za příspěvek mimo téma..

9 Lafi Lafi | 6. června 2011 v 12:37 | Reagovat

Díky všem za komentáře, potěšily! :-D

[8]: Nečetl, díky za odkaz. To jsou mi ale věci.

10 MArtin A MArtin A | 15. dubna 2014 v 23:41 | Reagovat

Ten jsa
Ta jsouc

11 Magda Magda | E-mail | Web | 1. prosince 2014 v 11:00 | Reagovat

Moc hezká koloběžka, ale mě láká něco jiného. Viděla jsem někde free ride, vypadalo to podobně jako inline brusle, ale nebyly to ony https://www.skatecycle.cz/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama